Blog

Co to je GMO?
Co to je GMO?

 

Co to je GMO a proč by nás to mělo zajímat?

GMO je téma, které bývá často velmi výbušné. Osobně se domnívám, že v momentu, kdy na obalu vidím – bez GMO, bez pesticidů, bez hliníkových solí, bez amoniaku, bez palmového tuku, cukru, bez barviv, zesilovačů chuti atd., zbystřím a je mi jasné, že výrobce měl potřebu tuto informaci světu sdělit, protože:  

  1. asi to nebude úplně hitparáda, pokud si koupím něco s pesticidy nebo jinými látkami
  2. patrně už to někdo zkoumal a asi se už potvrdilo, že to lidskému organismu neprospívá, ale jelikož naše společnost stále nečte složení potravin, preferuje levné, před kvalitním nebo si nenastuduje, co ty hliníkové soli mohou třeba způsobit, je pravděpodobně nutné takto podprahově upozorňovat na to, co by tam vše být asi nemělo
  3. samozřejmě pro výrobce, kteří vyrábějí kvalitní výrobky je to součást marketingu, kdy se distancují od používání výše uvedeného.

Ale abych tady nepsala své domněnky, požádala jsem moji kamarádku umělou inteligenci, aby mi o GMO něco vyhledala. Musím říct, že je velice politicky korektní. Zdroje – neznám, nicméně text je velmi obecný, tak je to asi jedno.

Co to je GMO

GMO je zkratka pro "geneticky modifikovaný organismus". Jde o organismus, jehož genetický materiál byl uměle změněn tak, aby byly v něm upraveny některé vlastnosti.

GMO se vyrábí pomocí moderních biotechnologií, které umožňují přenášet určité genetické informace z jednoho organismu do jiného. Tento proces může být použit například k vytvoření plodin, které jsou odolné vůči chorobám nebo škůdcům, nebo k produkci potravin s vylepšenými nutričními vlastnostmi.

GMO jsou velmi kontroverzní téma, protože někteří lidé se obávají, že mohou mít negativní vliv na zdraví a životní prostředí. Nicméně, většina vědeckých studií ukazuje, že GMO jsou bezpečné pro lidskou spotřebu a pro životní prostředí, pokud jsou řádně testovány a regulovány.

 

Existuje mnoho argumentů jak pro, tak proti používání GMO, zde jsou některé z nich:

Argumenty pro GMO:

  • Zvýšená úroda: GMO mohou být vyvinuty tak, aby měly zvýšenou odolnost vůči škůdcům a chorobám, což může vést k většímu výnosu zemědělských plodin.
  • Nižší náklady: Vzhledem k tomu, že GMO plodiny jsou odolnější, mohou být sníženy náklady na pesticidy a další agrochemikálie, což může být pro farmáře ekonomicky výhodné.
  • Zlepšené nutriční hodnoty: Genetické úpravy mohou zlepšit nutriční hodnoty plodin a vytvořit plodiny, které jsou bohatší na vitamíny a minerály.

Argumenty proti GMO:

  • Nebezpečí pro zdraví: Někteří lidé se obávají, že GMO mohou mít negativní vliv na lidské zdraví, ačkoli vědecké důkazy prokazují, že jsou bezpečné pro konzumaci.
  • Environmentální rizika: Geneticky modifikované organismy mohou mít negativní dopad na životní prostředí, například narušovat přirozenou rovnováhu ekosystémů.
  • Opatření k regulaci GMO: Kritici GMO poukazují na nedostatečnou regulaci a neúplné informace o GMO.

 

Debata o GMO

Je důležité si uvědomit, že debata o GMO není jednoznačná a vědecké poznatky se stále vyvíjejí. Nicméně, zatímco někteří lidé preferují tradiční zemědělství bez GMO, jiní vidí v GMO potenciál řešení problémů spojených s potravinovou bezpečností a globálním zásobováním potravinami.

Zde jsou některá z nejčastějších obav:

  • Alergie: Někteří lidé se obávají, že GMO mohou vyvolat alergické reakce u některých lidí. Nicméně, jakékoli nové potraviny, včetně těch ne-GMO, mohou potenciálně způsobit alergickou reakci u citlivých jedinců.
  • Antibiotická rezistence: Některé geneticky modifikované plodiny jsou vytvářeny tak, aby byly odolné vůči pesticidům nebo herbicidům. Tyto plodiny však mohou obsahovat geny rezistentní k antibiotikům, což může mít vliv na lidskou antibiotickou terapii. Nicméně, tato obava se týká pouze určitých typů GMO a není všeobecně platná.
  • Ekologická nerovnováha: Existují obavy, že GMO mohou narušit přirozenou rovnováhu v ekosystémech, a to zejména v případě, že se GMO dostanou do volné přírody a kříží se s divokými příbuznými. To může mít vliv na biodiverzitu a může mít nepředvídatelné ekologické důsledky.

 

GMO a kukuřice

Geneticky upravená kukuřice, zkráceně GM kukuřice, je kukuřice, která byla geneticky modifikována tak, aby měla určité vlastnosti, jako například odolnost vůči škůdcům a chorobám, nebo aby obsahovala vyšší hladiny určitých živin. Genetické modifikace se obvykle provádějí tím, že se do genetického materiálu kukuřice vloží nový gen nebo se upraví stávající gen.

V současné době existuje několik typů geneticky upravené kukuřice, zahrnujících například:

  • Bt kukuřice: Tento typ kukuřice obsahuje gen z bakterie Bacillus thuringiensis, která produkuje protein, který je toxický pro určité druhy škůdců kukuřice, jako jsou housenky.
  • Kukuřice s odolností vůči herbicidům: Tyto druhy kukuřice jsou odolné vůči určitým herbicidům, což umožňuje farmářům snadnější kontrolu nad plevelem a nižší náklady na chemikálie.

Názory na geneticky upravenou kukuřici se liší. Někteří lidé vidí v této technologii potenciál pro zlepšení zemědělství a potravinové bezpečnosti, zatímco jiní se obávají potenciálních rizik spojených s genetickými modifikacemi.

Nicméně, geneticky modifikované plodiny, včetně geneticky upravené kukuřice, jsou pečlivě testovány a regulovány, aby se zajistila jejich bezpečnost pro lidskou spotřebu a životní prostředí.

Holt, názor si musíme udělat sami. Nicméně, pro jistotu, kdyby to náhodou tak neškodné nebylo, se snažíme pro Vás, naši milí zákazníci, vybírat zboží, které se honosí tím, že je bez GMO.

Jít nakupovat, můžete zde.

 

Číst článek
DEMETER - co to je?
DEMETER - co to je?

 

ROZDÍL MEZI ORGANICKÝMI (BIO) A DEMETER PRODUKTY
DEMETER JAKO LÍDR KVALITY

Demeter je německý svaz ekologického zemědělství, jehož název byl v roce 1932 v Mnichově označen ochrannou známkou pro biodynamické produkty. Metoda biodynamického zemědělství, kterou členové Demeteru praktikují od roku 1924, vychází ze zemědělských koncepcí a duchovně-esoterického světonázoru antroposofie Rudolfa Steinera.

Demeter zahrnuje více než 3 500 potravin a také kosmetiku a módní zboží, které se prodává především v prodejnách biopotravin a zdravé výživy.

Název je odvozen od řeckého slova "Demeter" - řecké bohyně matky a plodnosti Démétér.

Společnost DEMETER

Společnost Demeter se zasazuje o důslednou produkci biopotravin v souladu s přírodou. Zemědělství Demeter je považováno za nejudržitelnější formu obhospodařování půdy a jde daleko nad rámec požadavků nařízení EU o ekologickém zemědělství.

Zemědělci společnosti Demeter se ke svěřené půdě a zvířatům chovají šetrně. Krajinu utvářejí uvědomělým, životaschopným a udržitelným způsobem.

Jaký je rozdíl mezi bio zbožím v diskontech a výrobky se státní pečetí bio a potravinami Demeter?

Svaz Demeter, který je průkopníkem ekologického zemědělství od roku 1924, o sobě tvrdí, že je lídrem kvality v oblasti ekologického zemědělství. Státní pečeť bio naproti tomu stanovuje minimální standard pro biopotraviny.

Zemědělci a výrobci Demeter dosahují biodynamickou metodou podstatně více, než vyžaduje nařízení EU o ekologickém zemědělství. To prospívá jak kvalitě potravin, tak životnímu prostředí.

 

OCHRANNÁ ZNÁMKA PRO BIODYNAMICKÉ

Biodynamické zemědělství se odvíjí od podnětů Rudolfa Steinera, který byl na počátku 20. století také iniciátorem waldorfského školství a antroposofické léčebné metody.

Průkopníkům ekologického zemědělství se podařilo neustále rozvíjet Demeter jako moderní a udržitelnou metodu zemědělství.

Biodynamické zemědělství například zajišťuje, že vrstva humusu neustále roste. Dokládá to nezávislý výzkum, který po dobu 40 let zkoumal rozdíly mezi konvenčním, ekologickým a biodynamickým pěstováním.

To je v době klimatických změn důležité zjištění, protože v humusu je vázáno velké množství oxidu uhličitého. Ten působí proti skleníkovému efektu.

ROZDÍL - OD BIO K DEMETER

Normy zastřešující organizace, Biodynamické federace - Demeter International, upravují minimální požadavky na výrobu a zpracování všech produktů Demeter. Příslušná národní sdružení však mohou ve svých vlastních normách jít nad rámec mezinárodních norem.

Tak tolik fakta. 

Zdroje: Demeter (Deutschland) – Wikipedia a Konsequent Bio | Demeter

 

Kde se s Demeter kvalitou setkáváme nejčastěji?

S klasifikací DEMETER se setkáme nejvíce v Německu a Rakousku. Němci a Rakušané jsou velmi citliví na kvalitu potravin a v těchto o zemích nebo také ve Švýcarsku nalezneme daleko více BIO obchodů nebo zdravých výživ, než je tomu u nás. 

Péče o půdu a zvířata

Jelikož tyto země si neprošly cestou komunistického zemědělství, jako to bylo v bývalém východním bloku, péče o půdu, zvířata a hospodaření na polích a nepřerušená tradice, zcela přirozeně učí své obyvatele respektu k práci jiných a z toho plynoucí snaha o prémiovou kvalitu výrobků a zachování zdravého životního prostředí i pro další generace. 

Kdo měl možnost prozkoumat tyto země a navštívit statky, obvykle rodinné podniky, které jsou rozvíjeny po několik generací, ví, že na to, co jsme zvyklí u nás, by v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku jednoduše neprošlo. Místní obyvatelé (samozřejmě, že ne všichni) neakceptují potraviny s GMO, různými chemikáliemi, zesilovači chuti, barvivy....

Typické výjevy v obchodech v Německu atd. jsou tzv. "čtenářské kroužky" - zkoumání a čtení etiket. A co si budeme povídat, já to dělám také a někdy se nestačím divit, co se všechno dá prodat a jaké složení potravin na našem trhu je "v pořádku".  

Rozdíl v chuti

Asi není potřeba sáhodlouze vychvalovat kvalitu DEMETER. Ať už je to BIO kvalita, tak samozřejmě ještě o úroveň vyšší DEMETER kvalita se obvykle nedá s konvenčními potravinami srovnat. Poznáte to ihned. Konzistence, chuť, vůně - samozřejmě se nezapomeňte podívat na složení. Obvykle je to velmi krátké čtení s pár komponenty. 

Je to asi něco takového jako, když budeme jezdit Trabantem nebo třeba Fábií a pak si koupíte nový model třeba klidně i té Škodovky, třeba Kodiak v nejvyšší výbavě. Ale ať je ten rozdíl extrémní, tak si pořídíme třeba Jaguára nebo Porsche. Co myslíte, budeme se k trábošovi nebo fábii znovu rádi vracet (tedy pokud to nebude nutné, Porsche jsme si jen půjčili v půjčovně). Dovolím si tvrdit, že nikoliv. 

Stejně tak to funguje s potravinami. Někde jsme četla, že člověk se může léčit jídlem, ovlivňujeme jím své nálady, pocity pohody a radosti, ale také hněvu, nepohody nebo frustrace. V té moudré knížce ovšem mluvili o kvalitní zelenině, ovoci, masu, sýrech atd. 

Demeter produkty najdete podle loga: Demeter logo

V naší nabídce najdete bezlepkové produkty v Demeter kvalitě např. od společností Baukhof, Wefwartehof, Spielberger apod. 

Jít nakupovat můžete zde

Číst článek
Příběh výroby bezlepkových produktů
Příběh výroby bezlepkových produktů

 

V našem dalším článku blogu se dozvíte základní informace a milníky v uznání celiakie jako nemoci a jak a kdy se začalo s výrobou bezlepkových produktů

Inspirace

Každý týden mám němčinu s mých učitelem a kamarádem Matthiasem. On to je velmi zajímavý člověk a ještě k tomu je alergický na laktózu, takže pokud se objevíme společně v nějaké restauraci, která není připravena na alergiky, přichází tedy dvojí zlo.  

Alergik na lepek s kamarádem alergikem na laktózu. Příště si vezmeme s sebou ještě nějakého vegana nebo vegetariána, ať jsme komplet:-). 

 

Jak šel čas s celiakií

Matthias mě vždy zásobuje velmi zajímavými články a tématy, které společně diskutujeme. Tentokrát jsme se dostali k uznání celiakie jako nemoci a vývoji bezlepkových produktů v této oblasti. 

 

Věděli jste, že celiakie byla uznána jako skutečná nemoc až v 50tých letech minulého století? 

Já tedy ne, ale tipovala jsem si, že to bylo ještě později. V padesátkách bylo tedy potvrzeno, že se jedná o nemoc a jako spouštěče této nemoci byly identifikovány následující obilniny: pšenice, ječmen nebo žito.  

Trvalo ještě pár let, než se začaly bezlepkové výrobky průmyslově vyrábět. Pojďme se tedy podívat do 

 

Sedmdesátek

V sedmdesátých letech minulého století se začaly objevovat první bezlepkové potraviny, které byly vyvinuty na bázi rýžové mouky a kukuřičného škrobu. 

 

Devadesátá léta minulého století

V důsledku výrazného nárůstu diagnostikových celiaků, vzrůstá poptávka po bezlepkových potravinách a to převážně v USA a Evropě. Z toho důvodu se velké potravinářské firmy pouští do výroby bezlepkových produktů. 

 

Rok 2004

V roce 2004 vydává Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, zkratka FDA) nařízení, které umožňuje výrobcům bezlepkových potravin tyto produkty na obalech takto označovat. 

 

Rok 2008

V roce 2008 se něco podobného uskuteční také v Evropě, kdy EU vydala nařízení (regulaci) o označování "bez lepku" a "velmi nízký obsah lepku" na obalech těchto výrobků. 

 

V dalších letech, tedy 2010+

Poptávka po bezlepkových produktech i nadále roste jak u celiaků, tak u osob s alergií či intolerancí na lepek. Stále více výrobců přinášení nové bezlepkové varianty svých produktů na lokální trhy. 

Rok 2020

V důsledku COVID pandemie dochází k nižší produkci bezlepkových výrobků, z důvodu přerušení dopravních řetězců a zvýšené poptávce po bezlepkových produktech. 

A jak to vypadá v roce 2023? Posoudit si může každý sám.

Pokud máte chuť nakupovat v našem bezlepkovém eshop.celiakarna.cz, koukněte na naše BIO, Demeter, ale také neBIO bezlepkové produkty zde

 

Číst článek
Maniok - co to je?
Maniok - co to je?

 

MANIOK

představení bezlepkové suroviny

V našem blogu eshop.celiakarna.cz se budeme věnovat tématům, které se pojí k bezlepkovému životu. Naší první vlaštovkou je článek o MANIOKU. Je bez lepku a v některých částech světa se z něho dělají třeba placky nebo jiné dobroty. 

Co to je Maniok

Maniok je kořenová plodina původem z Jižní Ameriky. Maniok (také nazývaný jako kasava nebo tapioka) se pěstuje v tropických a subtropických oblastech světa, zejména v Africe, Asii a Jižní Americe.

Sběr a skladování

Maniok lze sklízet po 8-12 měsících od výsadby. V době sklizně se kořeny vykopou, odříznou se listy a stonky a kořeny se vyčistí od zbytků půdy.

Maniok se nejlépe skladuje v suchých a chladných podmínkách. Může být uskladněn v chladničce po dobu několika týdnů nebo skladován sušený ve formě mouky po dobu několika měsíců.

Živiny a použití

Maniokové kořeny jsou bohaté na škrob a jsou důležitou potravinovou plodinou pro mnoho lidí v tropických oblastech. Kořeny mohou být vařené, pečené nebo smažené a používají se jako příloha k různým pokrmům. Z kořenů se také vyrábí manioková mouka a tapioka.

Manioková mouka je bílá a jemná mouka, která neobsahuje lepek. Má neutrální chuť a je vynikající pro výrobu bezlepkového pečiva, těstovin, dezertů a dalších pokrmů.

Díky své vysoké koncentraci škrobu a nízkému obsahu bílkovin se manioková mouka často používá jako alternativa k pšeničné mouce nebo jiným moukám obsahujícím lepek.

Maniok a alkohol

V některých zemích je manioková mouka také využívána jako zdroj energie v tradičních jídlech, jako jsou například knedlíky z maniokové mouky, nebo jako surovina pro výrobu alkoholických nápojů.

Maniok se často používá k výrobě alkoholu, zejména v Africe a Jižní Americe. Pro výrobu alkoholu z manioku se nejčastěji používají dva postupy: fermentace a destilace.

Mouku jsme přivezli v BIO kvalitě, nakoupit můžete zde. Alkohol zatím z manioku nemáme, ale co není, může být:-). 

Příjemné nakupování v našem eshop.celiakarna.cz

Číst článek
4 položek celkem